PILOTY

Piloty představují jednu z nečastějších metod hlubinného zakládání staveb všech druhů. Proto je tato technologie nejvýznamnější z technologií dodávaných firmou GEOTERN s.r.o..
Vzhledem k jejich velké únosnosti, dané vhodnou volbou průměru, délky a vetknutí do únosného podloží, se navrhují velmi často jako osamělé, tvořící přímo základy sloupů hal a mostů.
Naše společnost je schopna na základě geologických podmínek odvrtat průměry pilot od 520 mm do 1180mm a předvrty do průměru 2000mm.

Postup provádění vrtaných pilot pažených ocelovou pažnicí

zahájení vrtání, vkládání pažnice do vrtu

dovrtání nezapažené části vrtu pod pažnicí

vkládání armokoše do vyčištěného a zapaženého vrtu

betonáž piloty

odpažování vybetonovaného vrtu

MIKROPILOTY

Mikropilota sestává ze tří částí: hlavy, která přebírá zatížení od stavební konstrukce, dříku, který prochází obvykle neúnosnými vrstvami a kořene, který je injektáží vetknut do okolní horniny a předává jí zatížení od stavebního objektu. Výztuž mikropiloty nejčastěji tvoří sestava z dílů ocelových trubek, jedná se pak o tzv. trubkové mikropiloty (70/12 mm; 108/16 mm, event. jiných rozměrů), Mikropiloty přenášející tlakové a tahové zatížení. Tlakové a tahové síly se přenášejí na roznášecí desku hlavy přivařenou k výztužné trubce.

Postup provádění mikropilot

zhotovení vrtu rotační technologií nebo rotačně příklepovou

vytahování vrtného nářadí a vyplnění vrtu zálivkou

osazování výztužné silnostěnné ocelové trubky

injektáž kořenové části mikropiloty

HORNINOVÉ KOTVY

Horninové kotvy slouží k přenosu tahových sil z konstrukce do horninového prostředí. Používají se pro zajištění stability u pažicích konstrukcí, pro zajištění stability svahů, skalních stěn a zářezů, pro kotvení stavebních konstrukcí. Horninové kotvy se dělí na tyčové a lanové dále na dočasné a trvalé.

Postup provádění horninový kotev

zhotovení vrtu rotační technologií nebo rotačně příklepovou

vytahování vrtného nářadí a vyplnění vrtu zálivkou

osazování horninové kotvy

injektáž kořenové části horninové kotvy

po dodržení technologické pauzy, se horninová kotva napne na požadovanou předepínací sílu

ZAJIŠTĚNÍ STAVEBNÍCH JAM

Pažení se skládá ze zápor, pažin a případně z kotev provedených přes ocelové převázky.
Zápory jsou prvky z válcovaných ocelových profilů, které jsou do horniny osazeny buď do předhloubených vrtů, nebo jsou zaberaněny (zavibrovány) pod úroveň budoucího dna stavební jámy. Jako zápory se nejčastěji používají profily I nebo profily HEB nebo jejich svařence. Při osazování zápor musí být dodrženy jejich vzájemné vzdálenosti navržené dle statického výpočtu. Zápora osazená do vrtu se fixuje betonem nižší pevnostní třídy v hloubce pod úrovní dna budoucí stavební jámy a zásypem stabilizovaného materiálu až do úrovně stávajícího terénu.

Pažiny tvoří výplň mezi záporami. S postupujícím výkopem stavební jámy se pažiny vkládají mezi zápory. Jejich účelem je vytvořit stěnu odolávající zemnímu tlaku. Pažiny jsou nejčastěji dřevěné.

Stabilita záporových stěn, zvláště u hlubších výkopů, je zajištěna kotvením a ocelovými převázkami.